Kvassay, Rötlingová, Šušovicová

Uhol pohľadu

Ivana Kassay, Martina Rötlingová a Nikola Šušovicová Kurátorka: Nina Vidovencová
Trvání výstavy: 15.8 - 9.9. 2018

Výstava propojuje tvorbu tří malířek, Ivany Kassay, Martiny Rötlingové a Nikoly Šušovicové, jejichž společným znakem je princip deformace a práce s prostorovou iluzí v hranicích média malby. Aplikují iluzivní

a realistický malířský přístup s odlišnou škálou možných formálních a ideových interakcí v oblasti aktuální vizuální kultury, zkoumání okolí a paměti. Změna úhlu vidění je pro autorky na výstavě v DOT. Contemporary Art Gallery strategickým nástrojem hledání nových možností individuálního uměleckého vyjadřování a momentem, který jim umožňuje pracovat s dalším rozměrem média malby.

Výtvarný program Ivany Kvassay (1992), absolventky ateliéru + - XXI na VŠVU, se zaměřuje na individuální paměť a manipulaci nejen s předlohou, ale i se samotným formátem díla, už při napínání plátna na rám. Přizpůsobením plátna k dané abnormální předloze umocňuje samotný pocit aktu krčení, který je pro ni nezbytný. Malbu realizovanou technikou air brush využívá jako záznamník ke zhmotnění důležitých momentů

z dětství, s cílem poskládat souvislý příběh ze vzpomínkových fragmentů. Analyzováním svého malířského pohledu a vidění jako takového v realistickém rukopisu přiznává práci s fotografickým materiálem jako předlohou, který pochází z jejího soukromého archivu. Z jejího úhlu pohledu vytváří v jistém slova smyslu reinkarnaci zahmlených momentů z jejího života, které ne vždy dávají jasný děj ani jí samotné, ale jsou pro ni velmi důležité.

Nazírání na svět z pohledu zvířecí říše vytvořila studentka malby z ateliéru + - XXI na VŠVU Nikola Šušovicová (1994). Série pásů tvarovaných do kruhovitého formátu téměř uzavřených diorámat reprezentuje každodenní dílčí pohled holuba na okolní svět.

Vytvoření prací předcházela podrobná studie zaměřená na zkoumání vidění a vnímání okolí z pohledu městských opeřenců a inspirace z diorámat v Slovenskom prírodovednom múzeu. Experimentováním a analytickým postupem iluzivnosti dosáhla malby, v jejímž případě je nutná interakce diváka s dílem.

Netradiční instalací pláten do prostoru galerie nutí diváka ke vstupu do mezerou vymezené sekce, skrze kterou je možné sledovat výslednou scenérii i malbu samotnou.

Martina Rötlingová (1987), absolventka ateliéru prof. Stanislava Balka na Akadémií umení v Banskej Bystrici, ve své tvorbě zachovává klasický formát malířského plátna se silnou realistickou prezencí pokrčeného papíru, ilustrujícího různé prvky popkultury.

Tendence narušování ženských figur znázorňujících ideál krásy současné doby jsou provedeny hyperrealistickým rukopisem v monochromní olejomalbě. Deformací, a tedy ztvárněním jakéhosi “glitch alike“ vzhledu ženského portrétu, kriticky reflektuje dnešní postdigitální dobu.

Poškozování stránek magazínů nám z jejího pohledu představuje narušené fragmenty ženského těla, které jsou obvykle skrze dnešní média pravidelně glorifikovány a retušovány.

Apropriací technologických postupů deformace, změnou nazírání a přiznáním práce s předlohou ztělesňují malířky různá stadia práce s prostorem v malbě. Každá z nich individuálně zpracovává a přetváří ať už formát předlohy, nebo samotné plátno, přičemž využívají svůj vlastní rukopis, ve většině případů realistického charakteru. Společně tak nabízejí svůj vlastní úhel pohledu v rozmezí média malby, čímž jasně popisují klíčový aspekt při čtení koncepce výstavy.