Structuralis

Vernisáž výstavy: 25. 1. 2024 v 19.90
Trvání výstavy: 26. 1. - 25. 2. 2024
Kurátorka: Jana Babušiaková
DOT. Contemporary / Jurkovičova tepláreň, Bottová 1 / Bratislava

Z veřejných zdrojů podpořil Fond na podporu umenia.

———

Lucie Jindrák Skřivánková se v Bratislavě výstavou Structuralis představuje vůbec poprvé. Při této příležitosti proto představuje široký výběr z různých poloh její tvorby. Ať už jde o malbu, objekt, textil či světelnou instalaci, kontinuálně v ní rezonuje práce s abstraktními formami. Právě v nich získává největší prostor různorodost struktur a povrchů, které se spolu s barvami stávají hlavními výrazovými prostředky jejích děl.

Jindrák Skřivánková vychází z prvotního zájmu o architekturu, v níž je právě kombinace různorodých povrchů a materiálů klíčová. Zaujetí, které začalo u forem a prací s uměním v architektuře, se silně projevilo v materiálové rovině. Do svých děl totiž integruje stavební materiály, jako např. hutné omítkové barvy, nabízející širokou paletu kontrastů a přechodů mezi hladkostí a reliéfností, matností, zrnitostí či lesklostí, ale i strukturně bohaté tkané gobelíny, které si v architektuře už tradičně nacházely své místo.

Zároveň do děl přirozeně zapojuje technologické postupy, neonové světlo či 3D tisk, které spoluvytvářejí zážitek z barev a textur. Díky tomu se v rámci divácké percepce dostávají do neustálého pohybu a změny, které podporují jejich haptické vyznění, vitalitu a živost.

V abstraktních strukturách tak vyvstává organičnost podobná rostlinným či živočišným formám, svou barevnou a formální lehkostí a mnohoznačností však nabízí velmi široké možnosti čtení.

Přestože práce Skřivánkové po materiálové stránce mohou evokovat prefabrikovanost, za použitými technickými, ale i ostatními materiály se skrývá rukodělnost a práce na míru – nejen v malířském gestu a tkaní, ale i v ohýbání neonových trubic, které vznikají speciálně za účelem autorského záměru na míru.

Jindrák Skřivánková patří k autorkám, které jsou otevřené kooperacím napříč obory s průnikem do digitálního či užitého umění. Na výstavě v Dot Contemporary Art Gallery představuje i výsledek nejnovější spolupráce s designérem Robinem Fišerem.

Socha, při jejíž tvorbě využili precizní průmyslové technologie, vznikla spojením digitální konverze tvarových návrhů s typickým autorským rukopisem obou spolupracujících tvůrců. Části sochy vznikly původně ve 2D podobě, do výsledné trojrozměrné formy následně vstoupila náhoda zejména díky neovlivnitelné technice tvarování nafukováním.

I v tomto díle se dostává ke slovu hra kontrastů mezi hladkým kovovým povrchem a částmi s drsnější texturou.

Na výstavě v Dot Contemporary Art Gallery jsou představeny společné prvky a kontrasty základní umělecké materie, které tvoří poutavou tenzi nejen v samotných dílech, ale i v kompozici výstavy.

Jde o hladkost a texturu, která je doplněna sekundárními kontrasty rozsáhlých bílých a černých podkladových ploch s pastelovými či tmavšími barvami v kombinaci se specificky výrazným akcentem reflexních odrazových ploch metalické barvy či hladkých nerezových povrchů, jakož i specifickou „nehmotnou“ strukturou neonového světla.

Texturu tedy nacházíme v různých podobách a kombinacích napříč výstavou, její různorodost se přitom spojuje do volně plynoucích celků, vinoucích se celou výstavou.

Kdybychom si pomohli minimalistickým heslem „to, co vidíte, je to, co vidíte,“ lze tyto podoby abstraktní malby číst nejen skrze čistou radost z materiálové a barevné rozmanitosti, ale i skrze bytostné uvědomění si specifičnosti všech hmot a prvků, které nás obklopují a neustále překvapují, včetně nemateriální „strukturálnosti“ světla.

katalog děl

Online prodej děl