Veci Nevídané

KRISTÍNA MÉSÁROŠ: VECI NEVÍDANÉ
Kurátor výstavy: Mgr. Zuzana Danková
Trvání výstavy: 17.1. - 24.2.2019

DOT. Contemporary Art Gallery
Lazaretská 13, Bratislava

Výstava „ Veci Nevídané“ vznikla spontánně z nutnosti dopovědět příběh autorky, načrtnutý začátkem listopadu.

Ve svých obrazech se neustále vracíš k převyprávění nových a nových příběhů prostřednictvím vlastního znakového systému. Které z těchto „objektů“ se staly pro tebe už neoddělitelnou součástí, jakýmsi podpisem?

Intuitivně se dlouhodobě v tvorbě už několik let navracím ke svým jakýmsi hrdinům. Figurám, dějům, činnostem, které se se mnou „vlečou“ a provázejí mě životem. Ať už jsou to lovci, sběrači, hrdinové, světlonoši, mágové nebo krajina, která je mou stálou součástí. Když vyčerpám své hrdiny, krajina mě zase vrátí do děje. Najdu si přesně to, co potřebuji vidět či prožít. Ten proces malby je pro mě opravdu zážitek.

Na poslední výstavě u nás v DOT. jsi otevřela téma „volavek“. Je to pro tebe stále aktuální téma? Čím to je, že se tvá díla tak často dotýkají tématu vody?

Velmi ráda pracuji s určitou formou znaku, jako je například volavka či bílí ptáci, kteří mi dávají do obrazu jasné poselství. Vypovídají o křehkosti, zranitelnosti či o potřebě ochrany ženy, dítěte či života. Je to pro mě symbolika, která mě umí usměrnit a držet v tématu. Potom to celé dává smysl a obrazy vznikají jako jakási potřeba.

Ano, voda byla často součástí mé tvorby, ale už se uzemňuji... Byl to pro mě pěkný moment zrcadlení a skutečnost dvojitého světa. Vodní hladina snese všechno, je jako zrcadlo a pod hladinou je úplně jiný svět. Je to pěkná představa a také mám ráda vodu jako živel. Je fascinující, dravá a zároveň klidná.

Tvé obrazy skrývají množství významů a odkazů, a tedy není na první pohled jasné, jaké propojení je mezi nimi. Je tam dějová nebo obsahová linie, která tyto obrazy propojuje?

Nejde o to, aby obraz dával hned smysl. Někdy stačí emoce, kterou divák z obrazu vycítí nebo mu připomene něco z vlastního života. U mě například mozaika vznikla úplně náhodně. Inspiroval mě dům z dětství - vzpomínky na vesnici, kde jsem vyrůstala - byl na rohu u lesa. Je to vzpomínka, která je dávná a ten dům se vůbec nezměnil. Čas, který zůstává stálý tím, že se mění.

Mozaika odpovídala na situace, které jsem právě prožívala... byl to opěrný bod a jistota, kterou jsem mohla formovat do svého světa. Mám velmi ráda možnosti, které mi malba nabízí, je to velké štěstí, že ji mám.

Kristína Mésároš (*1981)

vystudovala grafiku v ateliéru Vojtěcha Kolenčíka na bratislavské VŠVU. Patří k výraznému proudu současných mladých malířů, jejichž tvorba se rozvíjí silným nezávislým autentickým výrazem. Kristína si jako vyučená grafička cestu k malbě nacházela sama. Její inspirací jsou exotická místa dalekých krajin, historické fotografie nebo fotografie zachycující banality běžného života.

Výstavu podpořil Fond na podporu umenia.

Facebook Event