V hlave kravy

JULIANA MRVOVÁ - V HLAVE KRAVY
Křesťané nejedí masalu

Díla z rezidenčních pobytů v Corpus Christii, Texas, USA; Xalapa, Veracruz, Mexico; a Sohra / Cherapujee, Meghalaya, India

Vernisáž: 5.7.2016, 18:00

Trvání: 5.7. - 23.7. 2016

-

NYC – Corpus Christii – Terlingua – Mexico City DF – Xalapa – La Ceiba – Oaxaca - San Cristóbal de las Casas – Tulum – Sohra – Shillong

Tři měsíce - tři rezidenční pobyty. Život na cestě a obrazy v batohu. Texas, Mexiko, Indie.

Rezidence v Xalapě vznikla na pozvání Institutu výtvarných umění Univerzity Veracruzany, školy, na které jsem před čtrnácti lety studovala v rámci výměnného programu. Projekt o 14 let později je tak trochu jako americký film, který nás přenese z minulosti do přítomnosti. Při přípravě cesty do Mexika tak úplně přirozeně vznikl plán navštívit i Ameriku.

Březen jsem strávila u malířky Kataríny Janečkové v Corpus Christii, v texaském městečku na laguně plné ryb, kde se před domem ráno procházejí pelikáni. Na terase dřevěného domu skoro jako z westernu jsme zřídili ateliér. Tři týdny v Corpusu přerušila cesta do pouště Chihuahua, hraničící s Mexikem, a do města duchů Terlingua.

Pár nocí ve stříbrném traileru uprostřed pouště, kde v noci vyjí kojoti a potichu našlapují pumy, inspirovalo první – texaský obraz. V něm se mikropříběhy z pouště smísily s ptactvem laguny. V Texasu také vzniklo velké množství kreseb a maleb na papíře, některé začaté už během týdne v New Yorku – mé první zastávky na americké půdě.

Z Texasu je to do Mexico City už jen na skok. A odtud autobusem do vysněné Xalapy, ve které jsem kdysi zjistila, co vlastně chci malovat, a vrátila jsem se do Evropy s přesvědčením, že Mexiko znovu navštívím. Uplynulo 14 let a Xalapa se změnila, většina přátel se odstěhovala. Trochu se zdálo, že setkání s městem je jako milenecké setkání po letech, kdy už ani jeden z nás neví, co jsme měli společného.

Po pár dnech práce na Instituto de Artes Plásticas jsem odjela do venkovské haciendy La Ceiba gráfica – tvůrčího centra pro umělce, převážně grafiky, kde jsem za týden vytvořila základ dalšího – mexického obrazu. Po návratu do Xalapy jsem realizovala jednodenní výstavu v IAP s obrazy a kresbami ze tří týdnů ve státě Veracruz.

A vydala jsem se na road trip směrem na jih Mexika, po stopách své cesty před 14 lety. Během cesty vznikaly kresby, texty a malé malby na papíře. Přes tři města a různá setkání s umělci a přáteli jsem dorazila na pláž v Tulumu, kde se cesta uzavřela kdesi v laguně S´iaan Kaan, které jsem slíbila, že se zase vrátím.

Po čtyřech dnech v Evropě a čekání na indická víza jsem přiletěla přes Dillí do Guwahati, první kontakt s Indií ve státě Asam, součásti Sedmi sester, etnicky nejrozmanitější oblasti světa. A na sedmý den od opuštění Ameriky jsem konečně dorazila do horské vesnice Sohra, nebo také Cherapunjee, prý nejdeštivějšího místa na světě.

Rezidenci organizovala Slovenka Jana Bednárová a její indický přítel Alakesh Datta, členové Picasso Pupils Interational Art Community ve spolupráci se Shillong Public School.

Po třech týdnech malování v deštivé a mlhavé Sohře, kde jsme často pracovali jen s čelovkou a při svíčkách (protože bouře byly apokalyptické a trvaly někdy i tři noci), jsme se přesunuli do hlavního města Meghalaye Shillongu, kde se konala třídenní výstava v Asian Confluence. Prý to byla první výstava současných umělců ve městě.

Děkuji Kataríně, Gerardovi, IAP Xalapa, Picasso Pupils - Jane, Alakeshovi a Aaronovi za možnost věnovat se 3 měsíce jen malování, a také všem přátelům, u kterých jsem na cestě bydlela - Miruš, Mato, Carla, Marie Sol.

Juliana Mrvová