Show

Cleopatra Muchová - Show

Vernisáž: 3. 3. 2016, 18:00
Trvání: 3. 3. - 30. 3. 2016
Místo: DOT., Lazaretská 13, Bratislava

Pod pornografií lze chápat nejen popkulturní fenomén, založený na detailním, nemetaforickém zobrazení sexuálních aktivit, těšící se z nadšeného a početného publika konzumentů (Juraj Malíček – Vademecum popkultúry, 2008. s. 108), ale obecněji také signifikantní princip fungování dnešní společnosti.

Jean Baudrillard v této souvislosti hovoří o pornokultuře jako o jednorozměrné kultuře, ideologii konkrétnosti, faktičnosti, užitkovosti, kde je všechno ukázané, detailně viditelné, vystavené na obdiv (show), pojmenovatelné a podléhající přísné ekonomii (rozkoše). Je to hyperrealita, hyperpravda, absolutní evidence, produkce určená k okamžité spotřebě, zbavená kouzla svádění, nejednoznačnosti, tajemství.

Tím, že dostáváme něco navíc, zároveň přicházíme o všechno. Všechno je jasné, srozumitelné, nic se od nás nevyžaduje.
„Jen ať je všechno produkováno, jen ať se všechno dá vyčíst, jen ať se všechno stane realitou, viditelnou a vyčíslitelnou jako užitkový výkon, všechno ať je přepisováno v silových vstazech, v plánovitých systémech a převoditelných, vypočitatelných energiích. Vše nechť je vyřčeno, akumulováno, utřídeno, popsáno. Takové je pojetí sexu v pornografii, ale obecně vzato, takto si počína veškerá naše kultura a civilizace“ (Jean Baudrillard – O svádění, 1996, s. 43).

Západní myšlení se děsí neurčitosti významu, nejasnosti reprezentace. Možná i proto se lidé občas cítí v galeriích nesví, recepce umění je totiž (oproti principu pornografie) neekonomická – je třeba vynaložit zvýšené úsilí, přičemž cíl (porozumění) může být v nedohlednu.

Publikum, teoretici, kurátoři i samotní umělci se tuto neekonomičnost uspokojení snaží někdy násilně překlenout vysvětlováním, vyjasňováním, překladem nejednoznačného do denotativně přesných výpovědí, srozumitelných znaků, čísel. Toto je obraz, toto zobrazuje, taková je jeho cena. Produkce může cirkulovat, nebrzděná neurčitostí, postupným sváděním, tajemstvím.

Cleopatra Muchová sice pracuje s erotickými a pornografickými motivy různé provenience, v přímočarosti a někdy nezdvořilé obscénnosti jejích obrazů je však stále něco nedefinovatelného, neurčitého, podvratného, ironického, hravého, svůdného. Její pohled nepřináší detailní zaostření ani možnost obsáhnout věci v jednoznačné, uspokojivé interpretaci (jak to dělá pornokultura).

Odpovědi na nevyslovené otázky diváka, kurátora nebo kritika, zda je autorka nymfomanka, feministka, čarodějnice (malířka, grafička, kreslířka), zda a z čeho (koho) se vysmívá, na co odkazuje, co ukazuje, co zamlžuje, co zakrývá, co vyzdvihuje, co kritizuje, čemu věří, co si myslí a vůbec, o co jí, proboha, jde, zůstávají nejasné. Chválabohu.

Vždyť umění není porno, aby všechno beze zbytku ukazovalo, v momentě uspokojovalo a zabíjelo možnost něco pouze tušit, někoho svádět nebo se nechat svádět, vysloveně kvůli radosti ze svádění, bez ohledu na dosažení cíle.

Cleopatra Muchová studovala na Katedře grafiky a jiných médií VŠVU v ateliéru Vojtecha Kolenčíka (2009 – 2015). Ve své tvorbě spojuje koláž, grafiku, kresbu a malbu. Dosud svou tvorbu prezentovala především na kolektivních výstavách na Slovensku. Žije v Bratislavě.

Upozornění: Zákonným zástupcům mladistvých doporučujeme jejich návštěvu výstavy předem zvážit.

Facebook