Deana Kolenčíková

Deana Kolenčíková: Apropos Anthropos
Vernisáž: 19.7. 2018 (čtvrtek), 19:00

Kurátor: Ľuboš Lehocký
Trvání výstavy: 19.7. - 12.8. 2018

DOT. Contemporary Art Gallery
Lazaretská 13, Bratislava

_
Deana Kolenčíková (*1990) ve své tvorbě prostřednictvím akce a intervence ve veřejném prostoru, fotografie nebo instalace často s nadhledem reaguje na specifika míst, situací nebo komunit, v nichž se ocitá.

Její reakce je většinou založena na pozorování, nebo – lépe řečeno – žití na nějakém místě, komunikaci s komunitou či účasti na společenském dění a jejich následnou, nezřídka i vtipnou proměnou, posunutím, vychýlením, nebo jindy: upozorněním, připomenutím či zvýznamněním jistých aspektů světa a života, které zůstávaly opomíjené, přehlížené, považované za nehodné pozornosti, nebo zkrátka nereflektované, protože jsme si na ně zvykli, čímž se nám jejich zvláštnost, pozoruhodnost a nakonec vážnost ztratila z očí.

Nejde přitom jen o trochu bizarní a vtipné (ale nikoli bezvýznamné) akce a intervence jako nástěnnou malbu návodu či nabídky hřišť, respektive her, které se dají nakreslit křídou na chodník a hrát na ulici (Kies & Speel, 2018, Hasselt), ocenění posledních doběhnuvších na lokální soutěži podle hesla „není důležité zvítězit, ale zúčastnit se“ (The losers take it all!, 2018, Kiewit) nebo zavěšení závodní startovní vlajky na rampu železničního přejezdu (3...2...1..., 2017, Praha), což však mimochodem komentuje i tragickou netrpělivost, uspěchanost a ignorování pravidel řidiči; někdy Deana Kolenčíková s nadhledem reaguje i na vážnější společenský a místní kontext: v práci Arrow to Cantepau (2017, Albi) jednoduchým gestem nošení indexu odkazujícího na chudé předměstí centrem Albi obyvatelům připomíná a pro turisty zviditelňuje problém této čtvrti; podobně upozorňuje na problémy a kvality téhož města, když za sebou po jeho ulicích táhne velký nápis „K pronájmu“ (A louer, 2017, Albi), v jiné práci zas vtipně, ale bez ponižujícího výsměchu, přitom s jistou vážností až „pietou“ reflektuje projekt roky nedokončené, nezprovozněné vlakové trati mezi dvěma belgickými městy (Here it comes!, 2018, Munsterbilzen).

Na výstavě Apropos Anthropos v DOT. Contemporary Art Gallery v Bratislavě autorka představuje svá nová a oproti výše zmíněným více „galerijní“ díla (která sama pracovně dělí na výstavě i kvůli dispozici prostoru do dvou skupin).

V jedné ze dvou souvisejících částí výstavy Kolenčíková, jak sama říká, „propůjčuje hlas světu rostlin a přírody“: představuje Urazené sirôtky (2018) jako skupinový portrét květinek, které běžně vnímáme jako „milé“, tentokrát však k kolemjdoucím nepatřičně otočené zády, přičemž se, demonstrujíce svůj nezájem a možná odpor k dění, dokonce odvracejí i od svého přirozeného a životodárného zdroje – světla, jen aby daly najevo nespokojenost s tím, co měly před očima.

Metafora uraženě či rezignovaně odvrácených hlaviček květin k člověku, či na fotografii Rastlinná jóga – pozdrav slnku (2018) v důsledku určených limitů (například umístění v bytě u okna) deformovaných těl živého organismu je ve své podstatě jednoduchá, snad na první pohled úsměvná, a přece znepokojivá.

Svým „příběhem“ podobně jednoduchá, avšak trefná jsou i videa A cup of English Brexit (2018) a Melting (2018), jimiž autorka (mimochodem účastnice několika rezidencí, studijních a stipendijních pobytů v různých evropských státech a oceněná či finalistka v mezinárodních soutěžích) ironicky poukazuje na problematickou situaci Velké Británie v situaci odtržení od Evropské unie, respektive na první pohled pevnou, avšak různými vlivy narušovanou, roztékající se a křehkou povahu mezinárodního konceptu, který se během „horkých dní“, při dlouhodobější rezignaci jednat „s chladnou hlavou“ může nadobro roztát a rozplynout.

A aby se nezapomnělo, člověk (Apropos Anthropos), je ve všem tomto dění příčinou, agensem, ale i přihlížejícím, který snad v okamžicích procitá a uvědomuje si absurdnost svého jednání, které považoval za důležité a objevuje důležitost v tom, co dosud přehlížel, násilně měnil či ničil, a najednou si uvědomuje, že „nikdy tady není nic napořád“ (Crossword puzzle, 2017/2018, Praha).

Zmíněné práce jsou přístupné online na www.deanakolencikova.com.

_
Z veřejných zdrojů podpořil Fond na podporu umenia.