V obraze / Robert Švarc, Zvrhlé umění - 21.11.2018

Už pátá přednáška z oblíbeného cyklu přednášek “V obraze”, který Vás provede všemi potřebnými informacemi o světě současného umění. Zorientujte se v nejdůležitějších faktech o dějinách umění. Poznejte aktuální problematiku současného umělce a trhu. Nechte se vtáhnout hlouběji do tohoto zdánlivě neuchopitelného světa.

Robert Švarc, „Entartete Kunst“. Zvrhlé umění
21. listopadu o 18:00
(autor fotografie: Terezie Foldynová)
Akce je realizována s finanční podporou Fondu na podporu umenia.
Vstup volný

Přednáška o nejrozsáhlejší, nejdrastičtější a nejsystematičtější ideologické cenzuře umění v dějinách. Avantgardní umění v nacistickém Německu bylo nejen cenzurováno, ale současně ničeno i prodáváno na aukcích ve Švýcarsku.

Jakými ideologickými a komunikačními technikami byly stigmatizovány „zvrhlé“ umění, „zvrhlá“ hudba, „zvrhlý“ film a proč se vlastně avantgarda dostala do konfliktu s nacistickou propagandou? Situace byla často komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát. Například odpůrci jazzu byli nejen nacisté, ale i raní představitelé Kritické teorie Frankfurtské školy, především Adorno.

Na expresionismus, který stigmatizoval svou „metaforou“ sám vůdce jako „exces na barvě a faktuře“, útočili také ortodoxní marxisté z dadaistického tábora a označili ho za „buržoazní umění“. Jak vypadalo na druhé straně umění árijské – umění vhodné pro vnímání „čistých“ Germánů?

Víme vůbec, že v historickém kontextu první uměleckou skupinou, která se svým manifestem programově postavila za umělce v Německu, byla egyptská surrealistická skupina Art et Liberté? Káhira, kde Marinetti se svým „futuristicko-militantním“ žargonem narazil na odpor egyptských umělců, byla totiž v té době útočištěm pro mnohé emigranty, které chrlila fašistická Evropa.

Jaké byly osudy evropských emigrantů – umělců, vědců, intelektuálů –, kteří museli opustit Evropu? Co znamenají tyto pojmy – migranti, emigranti, exilanti – jak s nimi dnes zacházíme a jak je vnímali tehdejší avantgardní umělci? Jak to vypadá s pojmem „Entartete Kunst“ v Německu dnes?

Robo Švarc (1983, Bratislava)
Malíř, grafik, performer a teoretik. Absolvent Kunstakademie Düsseldorf (Andreas Schulze Klasse). Od roku 2009 spolupracuje s maďarsko-německým umělcem Arpadem Dobribanem, který ve svém konceptu „Umění vaření – kultura jedení“ rozpracovává zkušenosti rakouského filmaře, teoretika a gastronoma Petera Kubelky. Od roku 2014 spolupracuje Švarc také s německým akcionistou Johanessem Stüttgenem. Aktuálně pracuje na teoretické studii o koncepci sociální plastiky Josepha Beuyse. Žije a pracuje v Liptovském Mikuláši, Düsseldorfu, Bratislavě a Galantě.

Facebook